Jankovice

04.01.2015 22:43

Jankovice

 

Jankovice,ves na Senickém potoce,jako díl zboží Přeloučského,náležely k opatovickému klášteru…

„ Na Jankovicích měla vdova Markéta z Jankovic 20 kop věnného úroku zapsaného,o které v roce 1410 povstal spor,ten ale přiřknutím práva Markétě byl urovnán.“

Ještě starší zmínku mají Kozašice,snad díky pověsti o hradu „Na Vraždách“ :

„Roku 1227 dal Kozašice Kojata sestřenci svému Benešovi.Náleželi ke klášteru opatovickému…“

 

 

Erb Andělů z Ronovce

 

Diviš Bořek z Miletínka

 

Po vypálení opatovického kláštera bylo přeloučské zboží /a tím i Jankovice a Kozašice/ císařem Zikmundem zapsáno Diviši Bořkovi z Miletínka. 10.5.1437 přijal tento jeden dvůr kmetcí,a sice Přelúčie,Velkou a Malou Lhotu,Škudly,Kozašice,Jankovice,Mokošín,člověka v Benešovicích a Slatině. Po něm držel toto zboží Divišův bratr Jetřich /po r.1438/.Po jeho smrti r.1456 převzal správu zemský správce Jiří z Pod.,od roku 1463 komorník Purkhart Kamarét ze Žirovnice,ten pak odevzdal právo na přeloučský dvůr Mandelíkovi z Chrástu.Roku 1469 bylo přeloučské zboží spojeno s kunětickohorským,po roce 1471 bylo toto zboží zastaveno Petrovi z Rožďálovic,od r.1473 bylo v zástavě hejtmana chrudimského kraje a majitele tvrze ve Štěpánově – Štěpána Anděla z Ronovce /měl ve znaku černého tura se zlatými rohy a kopyty v modrém poli/.

„…městečko zápisné Přelúč nad Labem s domy šenkovními,krčmami,dvory kmetcími…,s lidmi s platy,lesy,rybníky,haltýři,Velkou a Malou Lhotu,Jankovice,Kozašice,Škudly,…

8.1.1491 prodal kníže Jindřich Kunětickohorské zboží za 3000 kop grošů českých Vilémovi z Pernštejna,ten ho přenechal Štěpánovi Andělovi z Ronovce a r.1520 připadlo jeho bratru Václavu Andělovi…

 

V Urbáři /soupisu/ tohoto zboží z r.1494 se uvádí následující:

Kozašice

Petlach,Jan Semenec,Ješek Čermák /Vaněk/,Ješek /Linhart/,Brož /poustka/,Machek,Špulačka /Vávra/,Špulák,Jan Rychtář /Jan Sluka/,Blázen /Jíra Čermáků/,Janček /Jan Tuček/,poustka Chlemestovská.

Suma těch úroků /daní/ 2 kopy,14 grošů,5 denárů

Suma roboty ženné je 33 ½  dne po 3 groších

Suma roboty vorné je 50 grošů 3 ½ haléře

Suma slepic je 16 ¾

Jankovice

Mlynář,Jiřík /Lukeš/,Vlna /poustka/,Blázen /poustka/,Mikulášek /Havel/,Sedláček /Jan Sedlák/,Kosek /Jíra Sluka/,Blažček /Pavel/,odtud příjmy od poustek,z čehož:

Jan Mikulášek /Havel/ - 3 pruty polí a 2 provazce od poustek

Havel /Lukeš/ - od tajchž poustek 4 jitra a 4 provazce

Buloch /Jan Sedlák/ - 4 pruty,2 jitra,2 provazce rolí od tajchž poustek

Suma každého úroku 2 ½ kopy,8 grošů,6 denárů

Suma roboty ženné – 29 ½ dne po 3 groších

Suma roboty vorné – 44 grošů 3 ½ haléře

Suma slepic – 15 ¼ slepice

Roku 1537 vlastnil přeloučské zboží /a tím i Jankovice a Kozašice/ Jan z Pernštejna,syn Vojtěcha z Pernštejna.Po jeho smrti /8.9.1548/ byl majetek rozdělen mezi syny Jaroslava,Vratislava a Vojtěcha.Přelouč a vesnice spadající pod její rychtu dostal Jaroslav.Ten však má dluhy a tak je toto zboží zastaveno r.1559 vladykovi Sudovi z Řenec,bývalému pánu na Zdechovicích.R.1560 koupil Přelouč i s Mokošínem,Kozašicemi,Jankovicemi a Lhotou arcikníže Maxmilián.

                              

                                             Erb Pánů z Pernštejna

   Roku 1564 se Přelouč stala Královským komorním městečkem,od r.1580 ji dal Rudolf II.statut města s privilegiem 2 pivovarů a vodárny,přičemž Jankovice,Kozašice a další 3 vesnice měly povinnost odebírat přeloučské pivo.

Urbář pardubického panství /23 rycht/,Rychta přeloučská, 1582 – 88

Jankovice – Melichar,Kosina /Pavel Hubatka/,Jiřík Zichů /Václav Zelenka/,Mikuláš Havlín /Petr Chudoba/ - též ze 3 prutů,2 provazců rolí od „poustek“ po 10 ½ groších,Jan Sedlák /Jan Netušil/ - ze 4 prutů,2 jiter,2 provazců rolí „od poustek“ po 15 groších,Jan Nečesaný /jan Macek/ však má grunt spálený,z kousku role „Vlnovské“,přikoupeného po 2 groších. Havel Novák /Jan Horák/ - nyní je grunt pustý a spálený – též z 2 jiter louky „v otocích“ po 8 groších.Všichni z obce „ze spolku“,z dvou městišť přikoupených platí z každého po 4 groších.Suma osedlých je 6.

Ourok jiřřský /na sv.Jiří/ - 6 kop 27 grošů 2 ½ denáru

Ourok havelský /na sv.Havla/ - 6 kop 34 grošů 2 ½ denáru

Orného peněžného – 24 groše

Robot ženných – 25 dní

Slepic – 13

Kozašice – Adam Průša /Martin Dušek/,Mikuláš Čermák – též z kusu role a louky Brožovské poplatek po 2 ½ groších o sv.Jiří a sv.Havle.Z kusu louky,přikoupené od gruntu Pavla Machka po 1 groši. Linhart Starý /Matěj Bílý/ - též z kusu role,v městišti od Poustek po 3 groších,též z kusu role od pustiny Vašatovské po 4 groších českých, Jan Cabicar /Zikmund Hrůza/ však má grunt pustý. Mikuláš Luka /Jan Býna/,Jan Třebas /Jakub Křemenák/ - též z kusu městiště podle obce přikoupeného po ½ groši českém,též z pustina Vašákovské a městiště s rolemi,lukami a lesem po 25 groších č. Ten se má koňmi osazovati. Suma osedlých je 7.

Ourok Jiřský – 2 kopy,34 grošů českých

Ourok Havelský – 2 kopy,35 grošů č.,1 denár,1/2 haléře

Za robotu ornou – 37 grošů č.

 

Za robotu žennou – 38 grošů č. /robota tažná 1 – 5 ½ dne/

Slepic - 20

   Další zprávy najdeme k roku 1608 a taktéž k lednu 1635,kdy v okolí tábořilo uherské vojsko,v říjnu 1635 pak jízdní pluk Poláků.V červenci 1639 tudy táhli Švédové /Bannér/,byl vypálen zámek v Nových Dvorech,kostel v Záboří,v Kobylnici dvorec Lukavských,ve Zdechovicích dvorec Vrabských,v Přelouči vypálen kostel sv.Jakuba.Roku 1646 drancovali Švédové v Polabí…

Do konce třicetileté války /1618 – 1648/ měla Přelouč z 92 osedlých gruntů 22 spálených a pustých gruntů, Lhota ze 7 osedlých 5 pustých, Kozašice ze 7 osedlých 1 grunt spálený a pustý,Škudly z 8 osedlých 7 pustých, Jankovice ze 6 osedlých 2 grunty pusté, Mokošín ze 7 osedlých 4 grunty spálené nebo pusté.Ze 3 milionů obyvatel Čech před válkou jich zbylo po třicetileté válce sotva 800 000.

V Berní rule /soupis poddanské půdy 1654/ se uvádí :

Jankovice 172 strychů, Kozašice – 124 strychů půdy.

Kacíři na choltickém panství :

1671 – Seník – Jan,husák,s ženou

1694 – Jankovice – Rozina,volačka, Jakub,pacholek, Mandelína Marešová,Kateřina Marešová

             Kozašice – Jiří Duška, Michal Bílej ,Mandelína-podruhyně, Anna Vejrovská, Mandelína                     Strnadová  

V témže roce bylo ve Lhotě 12 kacířů a v Semíně 74 kacířů.

1696 – Kozašice – Matěj,čeledín Jakuba Vlachého

1697 – Kozašice – Kateřina,manželka Jana Rody

V roce 1735 byl jako nejzatvrzelejší kacíř na pardubickém panství veden Jan Marek,mlynář v Jankovicích – „…několika ranami holí potrestán,vlastním synem a čeledínem byv překonán,nechtěl se přiznat,že má knihy kacířské.“

   V okolí Jankovic tábořila různá vojska – 1735 – 36 Rusové,vracející se od Rýna,v dubnu 1742 pak Prusové – zabírali sýpky,pobili drůbež,pobrali zásoby,v Seníku byli huláni... V červenci téhož roku tudy táhlo vracející se uherské vojsko /3300 husarů a 2000 pandurů/, roku 1799 tudy táhli Rusové… Po vyhrané bitvě u Hradce v červenci 1866 okolím Jankovic táhlo asi 2000 pruských vojínů k Vídni / nákaza cholerou/.

   Roku 1757 pronajala obec Přelouč na šest let své výsadní právo výčepu piva ve Lhotě,Mokošíně,Škudlech,Jankovicích a Kozašicích panství pardubickému za ročních 30 zlatých rýnských. Šenkýři těch obcí mají přispět 8 zlatých rýnských /Lhota 3 zl.30 kr.,Kozašice 1 zl.30 krejcarů,Mokošín,Škudly a Jankovice – každá po 1 zl.rýnském

Pronájem byl opakován ještě v letech 1763 – 65.

Tereziánským zákonem bylo r.1770 nařízeno a v následujících letech provedeno číslování domů /začínalo se většinou od rychtáře – čp.1/.

   Roku 1839 bylo geometrem Fr.Novotným provedeno katastrální měření království – z těch let jsou i první katastrální mapy obcí.

14.6.1841 byla vykolíkována silnice od Přelouče k Jankovicím,obec Jankovice pak pokračovala na hranici žehušického panství,kde se prací ujal vrchní lesní Eduard z Leuchtenbergu – vlastní realizace silnice byla v roce 1852.

Roku 1774 byla císařovnou Marií Terezií zavedena povinná školní docházka,tzv.přiškolené do Přelouče byly následující obce : Lhota,Škudly,Benešovice,Mělice,Lohenice,Břehy,Mokošín,Jankovice a Kozašice /230 dětí/.

Jankovické děti tam chodili do školy až do r.1825,kdy byla v Jankovicích postavena škola.Do ní chodili děti nejen z Jankovic a Kozašic,ale do roku 1873 i děti ze Lhoty,Škudel a Labětína.

   Následkem revolučních událostí v r.1848 byla 4.3.1849 vydána nová oktrojovaná ústava,zřízeno nové zemské zřízení.V roce 1850 byly zrušeny vrchnostenské úřady,vznikly obecní úřady se svoji vlastní volenou samosprávou vedenou starostou.První volby proběhly v červnu 1850.

Jankovice patřily do kraje chrudimského,vymanily se na dlouhá léta z přeloučského područí /vyjma doby,kdy do r.1960 patřily pod přeloučský okres/.

 

Pramen : PhDr.Petr Vorel – Dějiny města Přelouče

Zpracoval Mirek Krejčík DiS v lednu 2014